Rozmýšlíte nad instalací solárních panelů a tím pádem získáním alespoň částečné energetické nezávislosti? Pokud vlastníte rodinný dům nebo jej stavíte, je důležité nejen řešit administrativní aspekty, ale také praktické otázky – kam je možné umístit fotovoltaické panely a kde to není vhodné.

Montáž solárních panelů je možná na téměř všechny druhy střech s podmínkou, že jsou dostatečně pevné, aby unesly přidanou zátěž. Průměrný solární panel váží kolem 25 kg a jeho konstrukce, která slouží k upevnění na střešní podklad, bývá obvykle vyrobena z lehkého hliníku, což neznamená výrazné navýšení zatížení. Taková zátěž je pro standardní střechu v normálním stavu zcela bezpečná.

Zásadní konstrukční zásadou je, aby životnost střechy předčila životnost fotovoltaických panelů. Střecha musí také zvládnout proces montáže solárních panelů. Z tohoto důvodu se odborníci přiklánějí k názoru, že není prakticky možné instalovat fotovoltaiku na střechy s eternitovou krytinou, stejně jako na starou bobrovku, křehké cementovláknité šablony nebo na některé typy špatně namontovaných plechových krytin.

Střecha

Pokud jde o orientaci střechy, lze říci, že prakticky jakákoli orientace od východu k západu (přes jih) a sklon střechy v rozmezí od 15° do 45° jsou vhodné. Optimální umístění panelů však závisí na individuálních potřebách domácnosti. Často se jako nejvýhodnější volba jeví umístění panelů na jihozápadní části střechy, protože v této části bývá obvykle nejvyšší spotřeba elektrické energie od pozdního odpoledne do večera.

Pokud sklon střechy není ideální, existuje možnost řešení prostřednictvím volby vhodné nosné konstrukce. Nicméně je nutné mít na paměti, že náklady na tuto úpravu mohou být vyšší než u standardní instalace.

Zastínění

Pokud stín z nějakého otevřeného střešního okna zasahuje alespoň jeden z panelů, má to negativní vliv na celý výkon všech panelů spojených v sérii. Nerovný terén v okolí domu hraje také svou roli. Například, pokud váš dům stojí v údolí a okolní kopce stíní sluneční paprsky, fotovoltaické panely budou mít omezený čas na efektivní využití slunečního světla. Důležité je také brát v úvahu, že v zimních měsících může dojít k zastínění střechy objekty, které v létě nepřekážely. To je způsobeno tím, že v zimním období je Země v jiné poloze vzhledem k Slunci.

Legislativní omezení, jako je například památková ochrana, může také bránit plánům na fotovoltaickou elektrárnu. V památkově chráněných oblastech se může stavba stát složitější, kvůli názoru památkových odborníků. Proto je vždy bezpečnější před začátkem realizace fotovoltaické elektrárny prověřit na stavebním i památkovém úřadu, zda existují nějaké překážky v instalaci panelů na střeše.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/bydleni-tipy-a-trendy-kam-vsude-se-hodi-fotovoltaicke-panely-40440903

Majitelé bytových domů mohou po letní pauze od úterý opět žádat o dotace z programu Nová zelená úsporám. Týkají se snížení nákladů na výdaje za energie, tedy například zateplení.

Čerpat smějí i společenství vlastníků jednotek a družstva a nově budou zvýhodněny so­ciálně slabší domácnosti.

Dotace se týkají i fotovoltaiky, výměny zdrojů tepla, řízeného větrání s rekuperací, zelených střech, využití dešťové vody, dobíječek na elektromobily a podobně. Výše dotace může jít až do milionů, záleží na velikosti daného domu.

„Vzhledem k tomu, že vnímáme zvýšený veřejný zájem, výrazně navyšujeme jednotkové dotace úsporných opatření. Dotace by mohla dosáhnout až do výše sedmdesáti procent vynaložených nákladů,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

U těch renovací, které budou provádět společenství vlastníků jednotek, družstva a obce, budou peníze vypláceny zálohově. O každý byt se sociálně slabou rodinou se v těchto domech dotace zvýší.

Mezi nízkopříjmové domácnosti se řadí senioři, lidé pobírající příspěvek na bydlení, hendikepovaní ve třetím stupni invalidity a ti, kdo berou přídavky na děti.

Až 150 tisíc Kč na chudší domácnosti

„Jsme si vědomi složitosti rozhodovacích procesů společenství vlastníků, zejména v případě, kdy majitelé bytů spadají do kategorie nízkopříjmových domácností a navýšení příspěvků do fondu oprav za účelem renovace domu je často existenčně ohrožuje,“ řekl Petr Valdman, šéf Státního fondu životního prostředí, který dotace administruje.

„Proto jsme nastavili parametry dotace tak, aby domácnostem s nižšími příjmy nebylo nutné platby do fondu oprav výrazně navyšovat,“ dodal.

Společenství vlastníků jednotek nebo bytové družstvo ve své žádosti o dotaci na rekonstrukci domu doloží počet nízkopříjmových vlastníků a počet sociálních bytů.

Sociální bonusy

„Investiční podpora pak bude navýšena o bonus, který může dosáhnout částky až 150 tisíc korun za každou nízkopříjmovou domácnost či sociální byt. Výše bonusu závisí na rozsahu realizovaného zateplení a na podlahové ploše těchto bytů,“ upřesnil ministr Hladík.

„Dotace bude poskytnuta zálohově, i to pomůže v rozhodování, zda a kdy se do rekonstrukce pustit,“ doplnil.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/finance-dotace-na-zatepleni-a-fotovoltaiku-jsou-zpet-40444092

Podle zkušeností prodejců tepelných čerpadel (TČ) a fotovoltaických systémů (FVE) roste v poslední době zájem o kombinaci těchto systémů. Ty si totiž vzájemně vůbec nepřekáží; naopak mohou společně ušetřit majiteli nemovitosti nejen energii, ale především peníze. Je ovšem potřeba vědět, co lze od kombinovaného systému očekávat.

Nad eventuálními výhodami či naopak nedostatky pořízení jak tepelného čerpadla, tak fotovoltaiky se zamýšlí nejeden majitel rodinného domu. Zda se mu takové spojení ale skutečně vyplatí a tato dvojice systémů mu pomůže opravdu výrazně ušetřit a tím se – když už nic jiného – zaplatit, to záleží na konkrétní situaci rodinného domu. Na jeho tepelné ztrátě, na dosavadním způsobu vytápění, na energetické náročnosti a zvyklostech jeho obyvatel atd.

Kombinaci tepelného čerpadla s fotovoltaikou bývá někdy mylně vytýkáno, že nedává smysl, neboť se se svou funkcí vzájemně nepotkávají. Fotovoltaika získává nejvíce energie v horkých letních dnech a tepelné čerpadlo topí v zimě. To ale také není pointa. Hlavním principem je to, že se tyto systémy vzájemně doplňují a pomáhají šetřit energii po celý rok. Přičemž ani ono tzv. „nepotkávání se“ nemusí platit.

Chytré instalace

Úspory energie lze zaznamenat už při nejjednodušší instalaci, kdy tepelné čerpadlo a fotovoltaický systém tzv. „o sobě neví“, protože k jejich souběhu dochází minimálně v přechodných obdobích na jaře a na podzim. A nejde o úspory ledajaké. „Kombinací těchto dvou technologií energii získanou fotovoltaikou znásobíme asi čtyřikrát až pětkrát. Tedy když fotovoltaika vyrobí 1 kW tepla, čerpadlo ho znásobí přibližně na 4–5 kW,“ říká Vojtěch Janoušek ze společnosti Acond. Pokud domácnost používá tepelné čerpadlo i v letních měsících k chlazení interiéru, pak díky energii z panelů pracuje čerpadlo prakticky zadarmo.

Opravdu zajímavé je ale zkombinování těchto dvou systémů prostřednictvím „chytrých“ instalací, kdy si spolu FVE a TČ vyměňují informace a řídicí systém například reguluje výkon tepelného čerpadla podle aktuální výroby elektřiny tak, aby se nespotřebovávala elektřina ze sítě. Ta je pak odebírána pouze v momentě, kdy už jiná možnost není.

„Opravdu ‚chytré‘ instalace však dokáží ještě více a řídí chod tepelného čerpadla nejenom podle aktuální výroby elektřiny, ale také podle předpovědi počasí s cílem minimalizovat odběr elektřiny ze sítě, a tedy šetřit. Tyto řídicí systémy jsou nadřazené řídicím systémům střídače a tepelného čerpadla. Buď jsou to samostatná PLC (mikropočítače) jako součást FVE systému, nebo řídicí systém běží v cloudu a data o stavu se sbírají a řídicí pokyny zasílají přes speciální zařízení (gateway) umístěné a propojené datově se střídačem, tepelným čerpadlem anebo wall boxem,“ vysvětluje Michal Priputen ze společnosti Persola.

Kromě úspory dodávky ze sítě skýtá podle něj akumulační schopnost tepelného systému s tepelným čerpadlem potenciální flexibilitu pro potřeby energetické sítě, a tedy i přidanou finanční hodnotu pro zákazníky.

„Je nutné poznamenat, že tepelných čerpadel, která mají otevřený řídicí systém pro komunikaci s jinými řídicími systémy, je zatím málo, nicméně masivní rozvoj HEMS (Home Energy Management Systémů) v zahraničí vede i výrobce tepelných čerpadel k tomu, aby taková čerpadla vyráběli,“ upozorňuje.

Kdy opravdu pomohou ušetřit

Při posuzování ekonomické výhodnosti instalace systému kombinujícího tepelné čerpadlo a fotovoltaiku je nutné brát v potaz, s čím je tento systém porovnáván. Například, pokud jde o rodinný dům, v němž se topí pevnými palivy, tedy dřevem či uhlím, pak se pořízení nového systému s nejvyšší pravděpodobností nevyplatí. Význam bude mít patrně pouze pořízení FVE, která může kotel na tuhá paliva dobře zastoupit v letních měsících při ohřívání vody. Pořízení tepelného čerpadla by dávalo smysl pouze v případě, že se majitelé budou ohlížet po pohodlnějším způsobu vytápění.

Životnost střechy pak musí být delší než životnost fotovoltaiky. A střecha také pochopitelně musí zvládnout samotnou montáž. „Z tohoto důvodu je prakticky vyloučena možnost instalovat fotovoltaiku na eternitovou krytinu, ale například i na starou bobrovku, křehké cementovláknité šablony nebo některé typy chybně namontovaných plechových krytin,“ dodává.

Obecně platí, že vhodnost střechy pro instalaci musí na místě posoudit odborník na fotovoltaiku a v případě pochybností může doporučit zpracování statického posudku, který možnost maximálního zatížení ověří.

Jiná situace může být v domech, kde se topí plynem. Má-li rodina zafixovanou cenu plynu na úrovni před listopadem 2021, pak se investice do nového systému nevyplatí. Pokud však zafixovanou cenu plynu rodina nemá, anebo je-li plynový kotel už na hraně životnosti, pak se pořízení tepelného čerpadla už vyplatit může a pak lze uvažovat i o pořízení FVE.

Kam s přebytky energie

Na celou problematiku lze ale pohlížet také jinak, a to z hlediska možnosti využívání přebytků energie. Toto hledisko je tím důležitější, že na některých místech republiky není možné posílat přebytečnou energii do veřejné sítě.

Nadbytečnou energii z FVE lze pak ukládat do baterií a také s ní ohřívat vodu v zásobníku. Zároveň je možné pomocí tepelného čerpadla ohřívat vodu v bazénu, a to prakticky zadarmo. Stejně lze energii z FVE využívat k chlazení interiéru prostřednictvím tepelného čerpadla.

„Jinou variantou technického zapojení je tzv. předehřev. Principiálně se jedná o nádobu s elektrickou patronou, která je předřazena TČ. Mimo topnou sezonu tak přebytky umoříte v ‚bojleru‘ a tepelné čerpadlo tak nemusí dohřívat vodu na sprchování, což je výhodné z důvodu šetření motohodin TČ, takže tím prodlužujete jeho životnost. Nevýhodou je nižší energetická účinnost, než když ohříváte teplou vodu tepelným čerpadlem, a to přibližně v poměru 1:4 pro tepelné čerpadlo,“ vypočítává Pavel Kupec.

Vždy zůstaňte realisty

Jakkoli se ale může kombinace tepelného čerpadla a fotovoltaiky jevit jako univerzální cesta k soběstačnosti rodinného domu, nemusí tomu tak být ve všech případech a je vždy potřeba si při rozvahách o pořízení těchto systémů zachovat chladnou hlavu a používat selský rozum.

„Pokud máte střechu malou a ještě na sever a dům nezateplený, nemůžete počítat s tím, že budete takto soběstační. Ovšem pokud vezmu průměrný dům se zateplením, o podlahové ploše do 150m2 a se střechou východ/západ/jih, pak se relativní soběstačnosti dá dosáhnout s vhodným systémem,“ upozorňuje Dominik Ondrůšek ze společnosti Solution Energy.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/bydleni-tipy-a-trendy-fotovoltaika-a-tepelne-cerpadlo-hodi-se-k-sobe-40432067

Bytové domy mohou od ledna společně vyrábět elektřinu a poté ji rozdělit mezi jednotlivé domácnosti. Na střechu si mohou pořídit fotovoltaickou elektrárnu a její produkci sdílet. Rodiny v domě tak mohou ušetřit až desítky procent plateb za proud.

S pořízením společné elektrárny přitom nemusí souhlasit všichni obyvatelé domu. Stačí, když se na tom domluví družstvo nebo SVJ. Pro ty, kteří se na společné výrobě podílet nechtějí, se nic nemění – budou dál odebírat elektřinu od svého dodavatele.

Na rozdíl od dřívějška nebude při společné výrobě nutné sloučit všechny odběratele pod jedno odběrné místo. Každá domácnost v domě si tudíž může nadále vybírat svého dodavatele elektřiny. Účastníci sdílení mohou využívat jednotarifní i dvoutarifní distribuční sazby D i C s výjimkou základních sazeb D01d a C01d.

Pro společnou výbavu je ale nutné vyměnit stávající elektroměry za nové, průběhové, jež měří spotřebu každých 15 minut. Distributoři je poskytnou zdarma. Odběrným místům, která sdílejí elektřinu, se také v souvislosti s instalací nového elektroměru změní fakturační období z ročního na měsíční.

Jednotlivé domácnosti se musí domluvit na tom, kolik elektřiny ze společné výroby mohou spotřebovat. Klíč lze stanovit třeba podle toho, jak která rodina na pořízení elektrárny přispěje. Rozdělování je možné jen podle předem stanoveného procentuálního podílu. Vyrobená elektřina, kterou domácnosti nebo dům například v rámci osvětlení společných prostor nespotřebují, se dodá do distribuční soustavy.

Štědrá podpora

V horizontu let se předpokládá rozšíření systému o druhé kolo alokace, kdy se část zbylé dodávky elektřiny z fotovoltaiky znovu přerozdělí podle poměru zbylých spotřeb domácností.

Stát na pořízení fotovoltaiky pro společnou výrobu přispěje až miliony korun na jeden bytový dům.

„Bytové domy mohou čerpat z programu Nová zelená úsporám na celou řadu opatření. Celková výše dotace se může dostat na miliony korun pro jednu budovu, záleží na její velikosti, počtu bytů a provedených opatřeních,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková.

Za každou instalovanou kilowatthodinu na střeše je to 15 000 korun, za 1 kWh baterií pak 10 000 Kč a podporu 5000 získá každá bytová jednotka připojená k fotovoltaickému systému. Pozor, dotaci nelze získat na novostavby.

Další podporu na komunitní energetiky mohou čerpat obce z Modernizačního fondu. Od loňska jsou otevřené dvě výzvy, jedna pro menší, druhá pro větší obce. „Dotace jsou určené pro budování fotovoltaiky na střechách obecních budov včetně přístřešků například pro automobily, stavební techniku, skladování materiálu, dále na baterie pro ukládání energie a systémy řízení spotřeby,“ dodala mluvčí.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/finance-bytove-domy-usetri-na-sdilene-elektrine-40429563

Společnost JA Solar patří mezi 10 největších výrobců fotovoltatických panelů na světě. V současnosti společnost disponuje výrobní kapacitou ve výši 80 GW panelů ročně v několika továrnách v Asii.

Jak probíhá výroba panelů? 

Na počátku února 2023 JA Solar představila na videu jednu ze svým malých výrobních linek na výrobu fotovoltaických článků a panelů o kapacitě 500 MW ročně. Výroba vysoce účinných článků zahrnuje 12 procesů s využitím waferů (křemíkových plátků) v několika různých tloušťkách.

Výroba článků a panelů je zde zcela automatizovaná, všechny výrobní procesy zajišťují roboti bez přítomnosti lidské pracovní síly. Celá výroba je automaticky monitorována a každé 4 hodiny dochází ke kontroly kalibrace jednotlivých částí výrobní linky.

Celý průběh výroby popisuje níže uvedené video společnosti JA Solar

Zdroj: https://www.solarninovinky.cz/video-jak-se-vyrabeji-spickove-fotovoltaicke-panely-v-praxi/

Video: https://www.youtube.com/watch?v=POBgfka1fFs&embeds_euri=https%3A%2F%2Fwww.solarninovinky.cz%2F&feature=emb_logo

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v současnosti jedná s Evropskou komisí o navýšení prostředků z Národního plánu obnovy na financování výstavby nových fotovoltaických elektráren pro firmy. Uvedl to minulý týden na mezinárodní ekonomické konferenci odborů v Praze ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Obrovský zájem

V roce 2022 MPO na investice do nových fotovoltaických elektráren (FVE) vyčlenilo pět miliard korun z  Národního plánu obnovy. Zájem o nové FVE však překonal všechna očekávání- celkem se na resort sešly žádosti celkem na deset miliard Kč.

Původní termín pro ukončení podávání žádostí o nové dotace na FVE resort v roce 2022 prodloužil z května až na konec listopadu. Důvodem byla energetická krize, která způsobila zdražování energie napříč ekonomickými sektory v Česku.

„S ohledem na stávající energetickou situaci a možné budoucí krizové scénáře v odvětví prodlužujeme příjem žádostí o podporu na nový termín 30. listopadu 2022. S touto informací dále sdělujeme, že dodatečné nezbytné prostředky pro další podané žádosti budou realizovány v rámci finančních možností Národního plánu obnovy a iniciativy REPowerEU, kde připravujeme dodatečnou obálku ve výši až 2 mld. Kč,“ uvedlo na svém webu MPO na konci srpna 2022.

Nakonec se na MPO do listopadu 2022  sešlo přes 6000 žádostí na investice firem do nových FVE v hodnotě za téměř 10 miliard.

„Došlo k přečerpání alokace, a proto diskutujeme se zástupci Evropské komise o navýšení prostředků, aby mohlo být financováno maximum projektů, které povedou ke snížení závislosti na dodávkách ze sítě,“ uvedl ministr Síkela minulý týden. 

Nové zdroje financování

Národní plán obnovy (NPO) je podle Síkely potřeba změnit, protože byl vypracován jako nástroj obnovy po covidu, nicméně nyní se rozšiřuje o pomoc při odklonu energetik jednotlivých zemí od ruských zdrojů. Změny by měly Česku umožnit čerpat dalších 14 miliard korun ve formě grantů.

V České republice se loni připojilo do sítě cca 290 MW nových FVE, což je meziroční nárůst o více než 360 procent. Postupně se zvyšuje i průměrná velikost FVE – zejména to platí o firemní sektor.

Rostoucí počet instalací FVE však v současnosti naráží na limity v podobě nedostatečných kapacit instalačních firem, chybějících komponentů nebo na kvalitu instalačních prací. V loňském roce se tak čekací doba na instalaci často protáhla až na dvojnásobek.

Také provozovatelé tří distribučních sítí potvrzují problémy při připojování nových FVE do sítě, především na jižní Moravě. Distributoři se hájí tím, že v některých zvláště exponovaných lokalitách musí žádosti omezovat kvůli zachování spolehlivosti sítě. Pro zlepšení situace chystají investice, nutná je podle nich také změna legislativy.

Zdroj: https://www.solarninovinky.cz/10-miliard-mpo-chysta-vyssi-dotace-pro-fotovoltaiku-z-narodniho-planu-obnovy/

Získávání energie ze slunečního záření patří z pohledu životního prostředí mezi nejšetrnější způsoby. Díky štědré státní podpoře se z něho v letech 2005 až 2010 stal také výhodný byznys.

Energii, která na zemský povrch dopadá v podobě slunečních paprsků, lze využít hned několika způsoby. Nejefektivnější je její přímá přeměna na elektrickou energii, k čemuž slouží solární (fotovoltaické) kolektory. Skládají se ze slunečních článků, což jsou velmi tenké pláty tvořené většinou monokrystalem křemíku.

Celý proces je založen na takzvaném fotovoltaickém jevu. Ten spočívá v uvolňování elektronů z polovodivých látek slunečních článků poté, co jsou osvětleny (dopadají na ně fotony). Následnou reakcí dochází k předání sluneční energie.

150 wattů z čtverečního metru

Jeden čtvereční centimetr slunečního článku dodává energii v hodnotě asi 12 miliwattů. Za slunečního letního odpoledne může jeden metr čtvereční fotovoltaických článků vyprodukovat až 150 wattů stejnosměrného proudu. Články, měřící přibližně jeden decimetr čtvereční, se spojují do panelů o celkovém výkonu od 10 do 300 wattů.

Panely se instalují buď jednotlivě, například na střechách rodinných domků, nebo i ve velkém množství na rozlehlých plochách vymezených pro tyto účely. Právě v prostorové flexibilitě tkví jedna z výhod těchto elektráren. Aby byl však projekt úspěšný, záleží také na době slunečního záření a na jeho intenzitě. Podstatnou roli hraje i počasí.

Většina vlastníků fotovoltaického systému provozuje takzvaný On-grind systém, jenž je propojený s distribuční sítí. Vyrobený stejnosměrný proud se ve střídači přemění na střídavý a následně putuje do sítě skrz elektroměr, který započítává počet odvedených kilowatthodin. Z nich pak majitel profituje. Elektřinu ale odebírá klasicky ze sítě přes elektroměr vlastní spotřeby. Za ni uživatel nejen že neplatí, ale navíc získává zelený bonus za ekologicky vyrobenou energii. Druhý způsob se nazývá Off-grind systém. Při něm dochází k ukládání elektřiny do vlastní zásoby.

Sestříhali jsme pro Vás video z montáže fotovoltaické elektrárny, kterou jsme realizovali během 3 měsíců ve městě Wijchen, Nizozemsko.

Nový program Modernizačního fondu HOUSEnerg má podpořit opatření pro úspory energií v rodinných a bytových domech v Česku, k dispozici bude zhruba 54 miliard korun. Vláda ve středu program schválila, oznámil po jednání vicepremiér a pověřený ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Změny schváleny

Změnu už v říjnu podle ministerstva životního prostředí (MŽP) schválila Evropská investiční banka a peníze pro nový program jsou tak z evropské úrovně zajištěny.

V praxi má HOUSEnerg pokrýt prostředky pro již fungující dotační program Nová zelená úsporám (NZÚ). Dotace z NZÚ lidem přispívají na zateplení domů, pořízení fotovoltaiky, tepelných čerpadel nebo kotlů na biomasu.

Nyní má NZÚ prostředky z Národního plánu obnovy (NPO), po zařazení pod Modernizační fond bude financována z dražeb emisních povolenek. Podle Jurečky se počítá, že příjem z povolenek zhruba do roku 2030 bude činit 476 miliard korun.

„Víme, že alokovaných 55 miliard korun pro program HOUEnerg zajistí v nejbližších letech dobré podmínky pro celorepublikovou úsporu energií a potřebnou podporu pro zajištění naší energetické soběstačnosti. Jde proto o jedinečnou pomoc vlády českým domácnostem v době energetické krize,“ dodává ministr Jurečka.

Nové zdroje na úspory a modernizaci energetického sektoru

MŽP v materiálu uvedlo, že v rámci dotací z Národního plánu obnovy bylo pro Novou zelenou úsporám na léta 2022 až 2025 vyčleněno dohromady 16,23 miliardy korun, už během prvního roku však Státní fond životního prostředí (SFŽP) evidoval zhruba 54 000 žádostí za téměř 11 miliard korun. Dostupné peníze tak zřejmě budou brzy vyčerpány. Jako potřebnou částku pro následující léta ministerstvo odhadlo 55 až 70 miliard korun.

Peníze z Modernizačního fondu lze použít výhradně na investice do modernizace energetického sektoru a plnění klimatických cílů, zejména snižování emisí oxidu uhličitého a úspory energie. NZÚ svým zaměřením tento účel naplňuje, konstatuje dokument.

Vzhledem k aktuálním cenám emisních povolenek i podmínkám, za kterých je možné čerpat prostředky z Modernizačního fondu, pak podle ministerstva přidání nového programu neohrozí čerpání peněz pro dalších devět dříve schválených programů fondu.

Podpora i na menší opatření

Mluvčí Dominika Pospíšilová pak za resort sdělila, že ministerstvo předpokládá využití 54 miliard korun v následujících třech letech – podle zájmu o dotace. Kromě stávajících součástí NZÚ částka pokryje i prostředky pro nový podprogram Nová zelená úsporám Light.

Jeho cílem je přispět nízkopříjmovým domácnostem na menší opatření vedoucí k úspoře energií, například na výměnu oken nebo zateplení části fasády. Parametry NZÚ Light chce MŽP představit příští týden.

Zdroj: https://www.solarninovinky.cz/ministr-jurecka-na-podporu-uspor-energii-v-domacnostech-pujde-z-modernizacniho-fondu-dalsich-54-miliard/

Fotovoltaika představuje udržitelné řešení, bez negativních vlivů na přírodu. Nabízí však také finanční úsporu až 50 % za energie a možnost získat až 50% státní dotaci na instalaci. Letošní rok navíc bude ve znamení technologických novinek a vyšší efektivity.

O tom, že fotovoltaika je teprve v plenkách a že se neustále objevují nové trendy a objevy, které mohou naši budoucnost úplně změnit, jsme nedávno psali. A vývoj vskutku neustále pokračuje a každých pár dní přijde další novinka.

Odborníci na chemickou výrobu z Londýna a Hongkongu by například už během několika měsíců rádi dostali na trh solární panely nového typu. Měly by být o polovinu levnější, než klasické křemíkové kolektory, ačkoli dosáhnou až 25% účinnosti.

U nejvýkonnějších „křemíků“ přitom za skvělou hodnotu považujeme už dvacet procent. Nové, tenké a ohebné články mají být vyráběny z hmoty, která je podle některých odborníků pro účely udržitelných technologií a boj s emisemi doslova zázračná – perovskit.

Přenosná elektronika na solární energii

Je flexibilní, ohebný a dá se vyrábět například obyčejným sítotiskem. Jako tenká fólie, která může být třeba na oknech. Asi 0,7 m² perovskitu prý přitom dodá stejné množství energie jako 1m² křemíku. Přitom při nesrovnatelně nižší hmotností. Podle výzkumníků už teď komerční dostupnost záleží jen na rychlosti zahájení produkce.

Perovskit se totiž dočkal pozitivní odezvy v renomovaném časopisu Science a probíhá dokonce patentovací řízení. Šéf týmu říká, že jeho laboratoř dokáže díky optimalizaci směsi účinnost ještě zvýšit. Už teď se pracuje na aplikaci perovskitu pro použití při napájení drobné elektroniky.

„Můžeme se pomalu začít těšit na sluchátka, chytré hodinky nebo dokonce „dobíjecí“ oblečení využívající solární energii.“

Fotovoltaika má potenciál v optimalizaci

Fotovoltaika tedy zdaleka neřekla poslední slovo. Navíc, jak upozorňují odborníci v řadě oborů, které se rozvíjejí díky snaze o snížení emisí, ještě pořád se primárně zaměřujeme na výkon, objem, množství dodávané energie. Mnohem méně pracujeme s optimalizací nebo izolacemi, které snižují ztráty získané energie.

Globálně největší dodavatel řešení pro optimalizaci fotovoltaických elektráren, firma Solytic, funguje už v 60 zemích a dokáže chytrými produkty zvýšit efektivní využití solární energie o desítky procent. Jak? Chytrým rozdělováním energie mezi odběratele, promyšleným zálohováním nebo třeba spojením několika zdrojů do sdílené sítě.

Právě Solytic ukazuje, jak zásadní rezervy máme ve využívání osvědčených postupů. Často není potřeba žádný geniální vynález. Právě optimalizované sdílení solární energie nabízí podle odborníků do budoucna obrovský potenciál úspor. A tím i snížení emisí.

Umělá inteligence a solární panely

Taktéž si pomalu zvykáme, že využití umělé inteligence není žádné sci-fi. A solární průmysl může z využití AI (Artificial Inteligence) pro své uživatele vytěžit opravdu hodně. Představte si fotovoltaiku, které se dokáže „učit“ a zdokonalovat svou funkci díky chytrému zpracování nasbíraných dat. Taková umělá inteligence by dokázala řídit a optimalizovat výrobu, uschovávání a distribuci získané solární energie efektivněji, než jakýkoli jiný systém.

Už dávno ostatně neřešíme problémy se životností systémů. Standardní záruční doba na solární panely dosáhla 25 let a záruka na střídače (elektronické srdce fotovoltaické elektrárny) je aktuálně okolo 10 let. Pokud můžete s těmito parametry pracovat v celkové kalkulaci nákladů, stává se z chytré optimalizace skutečně hlavní způsob maximalizace získané energie a jejího využití.

„Výkon i spolehlivost jednotlivých fotovoltaických komponent už začíná být standardem. Výše úspor a celková užitnost tak víc a víc závisí na kvalitě partnera komplexní dodávky fotovoltaiky.“

Ještě před rokem jsme netušili, jak extrémně se zvedne zájem o solární energii kvůli zdražení energií, trvající válce na Ukrajině a snaze definitivně se odstřihnout od závislosti na ruských zdrojích i fosilních palivech obecně.

Jestli si před rokem někdo myslel, že fotovoltaika je výplod ekologických nadšenců, dneska už nejspíš chápe, že její přínos je primárně ekonomický. Solární panely jsou totiž win-win z hlediska přírody i peněženky.

A je skvělé, že příliv peněz do výzkumu díky většímu zájmu odběratelů přináší tak rychlé výsledky, jako pokus o vytvoření zmíněné „wearable“ elektroniky na solární energii atd.

Co přináší fotovoltaika už dnes? 

Kdo chce šetřit na energiích a využít štědrou dotaci ze státního programu Nová zelená úsporám až do výše 50 % ceny instalace fotovoltaické elektrárny, nemusí ovšem na nic čekat. Fotovoltaika je výhodná už dnes. Co konkrétně může přinést například obyvatelům bytových domů, kteří v drtivé většině platí v energeticky nevyhovujících bytech za energie zbytečně moc?

Okamžitou úsporu až 50 % z plateb za energie

Překlenutí výpadků sítě díky záložní baterii

Zvýšení energetické soběstačnosti

Ekologičtější a udržitelnější životní styl

Doplňkové služby (např. ovládání přes mobilní aplikaci)

Výraznou modernizaci stárnoucích domů

Větší komfort bydlení

Zvýšení hodnoty domů i bytů v nich

Zdroj: https://www.ecoista.cz/fotovoltaika-bude-i-letos-nejvyhodnejsim-zdrojem-energie/?fbclid=IwAR1OB7aThyZ0Ad2p8Pv2_k3w7-sNqCwEGMZAZ_KnyLk60bHYAvvJzoYRJ2M

Energetická krize v Evropě nebude podle mnoha odborníků trvat pouze tuto zimu, ale kvůli napjatým dodávkám plynu minimálně i tu další. I proto dávají v dnešní době úspory s dlouhodobým efektem, i přes vyšší náklady na jejich realizaci, smysl. V případě rodinných domů jde o zateplení včetně nových oken či získávání energie ze slunce.

„Pokud dům dobře zateplíte, snížíte spotřebu energie na vytápění o dvě třetiny i víc. A to můžou být až desítky tisíc korun ročně,“ uvádí na svých webových stránkách v sekci poradenství energetický dodavatel E.ON.

Zateplit dům se vyplatí i částečně. Pokud tedy domácnost nemá dostatek finančních prostředků na celý dům, může zateplit aspoň stropy nebo střechu. U té dochází ke snížení energetické spotřeby až o 20 procent.

V rámci dlouhodobých úpor mají nemalý vliv také okna a dveře. Těmi starými může z domu unikat až 40 procent tepla. Pokud si však domácnost nemůže nová okna dovolit, doporučuje se během zimy alespoň okna utěsnit, například pomocí silikonových pásků.

Podle webového rádce Šetřím.cz okna s trojskly a nejvyšším izolačním faktorem pomohou při vytápění k roční úspoře v řádu jednotek MWh. Například v domě o velikosti 110 metrů čtverečních s plynovým kotlem a bez jakéhokoliv zateplení může úspora dosahovat až 7,9 MWh.

Máte doma tepelné čerpadlo? Popularita těchto zařízení v posledních letech značně roste. Důvod je jednoduchý: jedná se o jeden z nejúspornějších zdrojů tepla, přičemž zařízení je možné využít nejen k topení, ale třeba i ohřevu vody. Podle informací na webu E.ONu může domácnost díky tepelnému čerpadlu ušetřit desítky tisíc korun ročně.

Čím dál využívanější technologií je také fotovoltaika produkující solární energii ze slunce. Pomocí střešních solárních panelů a elektrického bojleru máte v závislosti na počtu panelů o ohřev vody z větší části postaráno.

Pořídit si lze i celou solární elektrárnu, která neobstará jen ohřev vody, ale i elektrický proud do zásuvek. Oproti fotovoltaice už se však jedná o nákladnější a z pohledu instalace náročnější zařízení. Na druhou stranu investice se po nějakém, byť delším čase vrátí, a hlavně domácnost bude energeticky nezávislá.

Výměna oken, zateplení fasády nebo instalace zařízení pro výrobu energie, to vše s sebou nese náklady minimálně v desítkách tisíc korun. Stát ale nabízí ve financování pomoc. Pro nízkopříjmové domácnosti existuje program Kotlíkové dotace, kde stát za určitých podmínek proplatí až 95 procent nákladů na pořízení nového kotle.

Pro domácnosti s běžnými příjmy pak existuje dotační program Zelená úsporám, kde výše dotace pokrývá 50 procent nákladů na nové zařízení (např. fotovoltaika). V případě kombinace více úsporných opatření je dotace ještě o deset procent vyšší.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-zatepleni-domu-fotovoltaika-ci-tepelne-cerpadlo-usetri-desetitisice-rocne-40413131

Udržovat takzvanou trenýrkovou teplotu v bytě během zimních měsíců vyjde při současných cenách energií velmi draho, jelikož téměř 85 procent energetické spotřeby běžné domácnosti tvoří právě položka za vytápění.

„Při snížení teploty v domácnosti o jeden stupeň klesne spotřeba energie až o šest procent. Za dostatečnou teplotu se považuje 20 stupňů Celsia v obývacím pokoji a 17 stupňů v ložnici. Doporučení Světové zdravotnické organizace hovoří dokonce o 18 stupních jako o minimální teplotě v obývacím pokoji,“ upozorňuje mluvčí dTestu Jaroslav Švehla.

Například obyvatelé Velké Británie nebo Japonska ale mají často v domácnostech teplotu ještě o něco nižší.

Domácnost by se neměla zbytečně přetápět obzvlášť v noci, nebo když není nikdo doma. Teplota snížená o 3 °C snižuje podle kalkulátoru setrim.cz spotřebu až o 3,90 MWh ročně.

Důležité je také správné větrání. Místo dlouho otevřených ventilaček a pootevřených oken je efektivnější na chvíli třeba i vypnout radiátory a krátce a intenzivně vyvětrat. Pokud místo trvale otevřené ventilačky budete větrat naplno otevřeným oknem na 5 až 10 minut, můžete díky tomu ročně ušetřit 0,70 megawatthodiny (MWh) až 2,30 MWh energie podle způsobu vytápění.

Při snížení teploty v domácnosti o 1 stupeň klesne spotřeba energie až o 6 procent

„Není ale dobré ochlazovat místnosti příliš, protože opětovné vyhřívání bude vyžadovat více energie,“ zdůrazňuje Švehla. Radiátory by neměly být zakryté nábytkem ani záclonami nebo závěsy. Okraje záclon mají končit nad topením, aby nebránily dobré cirkulaci vzduchu.

S nezakrytými radiátory se do místnosti dostává veškeré teplo, které topení vydává, a spotřeba energie na vytápění je díky tomu nižší až o 0,10 – 0,20 MWh. Vyplatí se také mezi stěnu a radiátor umístit speciální fólii, která bude teplo odrážet zpět do místnosti, místo toho, aby energie unikala ven. Toto opatření snižuje spotřebu energie až o 0,10 – 0,20 MWh ročně.

Dobrou službu poskytují i termostatické hlavice na topení. Umožňují nastavení individuální teploty v každé místnosti podle potřeby a využití. Zbytečně se netopí tam, kde není potřeba. Ročně se tak v bytě vytápěné centrálním zdrojem tepla ušetří až 0,20 MWh.

Seřízená topná soustava pro optimalizovaný průtok s efektivní ekvitermní křivkou šetří podle kalkulátoru v průměrném bytě až 1,90 MWh ročně.

Experti také radí ohřívat vodu v bojleru na nižší teplotu 50 až 60 °C. Tím se spotřebuje zhruba až o 0,6 MWh energie ročně méně. Vyšší teplota zbytečně zvyšuje spotřebu. Samozřejmostí by pak mělo být sledování spotřeby teplé vody a tepla – a případně ji o něco omezit.

Finančně náročnější opatření

Některá dlouhodobá opatření jsou poměrně finančně náročná, lze však na ně od státu čerpat dotace. Například dům se zateplením fasády podle nejvyšších standardů dotačního programu Nová zelená úsporám spotřebovává až o 7 MWh ročně méně. Domácnost s okny s trojskly a nejvyšším izolačním faktorem spotřebuje při vytápění až o 6 MWh méně energie.

Moderní kondenzační kotle mají oproti starším typům až o 20 % vyšší účinnost, ročně tak šetří až 4,50 MWh. Vývoj cen plynu ale vzhledem k omezovaným dodávkám z Ruska nyní nelze seriózně predikovat. Tepelné čerpadlo využívané pro vytápění a ohřev vody místo elektřiny může šetřit za rok až 10,50 MWh.

Dům s fotovoltaikou o výkonu 3 kilowatt-peak (KWp) s baterií 7 kilowatthodin (kWh) ročně pokryje až 60 % spotřeby celého domu, úspora je díky tomu až 1,90 MWh elektřiny ze sítě. Ohřev vody ve vlastní solární soustavě namísto externího zdroje energie snižuje spotřebu až o 2,40 MWh ročně.

Z dalších opatření například časový spínač automaticky snižuje teplotu vytápění v noci nebo když nikdo není doma. Ročně tak domácnost spotřebuje až o 1 MWh energie méně. Venkovní rolety zabraňují úniku tepla. Jejich používáním, když v místnosti nikdo není, nebo během spánku, se podle kalkulátoru www.setrim. cz spotřeba snižuje až o 0,40 MWh za rok.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/finance-co-v-zime-pomuze-srazit-ucty-za-vytapeni-40404917

Zateplení

Dotace na zateplení obvodových stěn, střechy, stropů a podlah u stávajících rodinných dom včetně zimních zahrad. Podpora se vztahuje i na výměnu oken, dveří a jiných stavebních otvorů. Dotace 30 000–650 000 Kč

Kotle, kamna a tepelná čerpadla

Dotace na výměnu neekologických kotlů na pevná paliva nižší než 3. třídy a lokálních topidel (např. kamen) využívaných jako hlavní zdroj tepla za kotel na biomasu či tepelné čerpadlo. Dotace 35 000–140 000 Kč

Fotovoltaické systémy

Dotace na domácí solární fotovoltaickou elektrárnu propojenou s distribuční soustavou. Vyrobená elektrická energie se přednostně využívá v domě. Dotace 40 000–200 000 Kč

Příprava teplé vody, solární ohřev

Dotace na pořízení a instalaci nového systému na přípravu teplé vody pomocí solárních panelů či tepelného čerpadla. Dotace 45 000–60 000 Kč

Stínicí technika

Dotace na venkovní stínicí techniku (rolety, žaluzie apod.), která slouží ke snížení tepelné zátěže místností uvnitř budovy. Dotace 1000–50 000 Kč

Dešťovka – dešťová a odpadní voda

Dotace na efektivní zachytávání a využití dešťové a odpadní vody. Zachycenou vodu lze použít na zalévání zahrady nebo jako vodu užitkovou. Přínosem je úspora výdajů a spotřeby pitné vody. Dotace 27 000–105 000 Kč

Optimizery používáme tam, kde hrozí stíny od různých překážek. Je problém sehnat informace o základních principech, jak to vlastně funguje. Je na čase trochu jít fotovoltaice pod pokličku, aby vám zas někdo netvrdil, že při zastínění se panel vypne nebo přemostí, a vy mu to věřili.

Máme zkušenosti s optimizery Tigo, předpokládáme, že i jiné značky budou používat podrobnou taktiku. Tigo funguje autonomně pro každý fotovoltaický panel, dají se tak elegantně vyřešit problémové části solární instalace i celá střecha.

Analogie elektřiny a vodovodního potrubí

Měnič (střídač) pracuje s elektrickými veličinami. Pro získání maximálního výkonu (značka P, jednotka W = Watt) je série panelů zatěžována tak, aby součin proudu a napětí byl co největší. Napětí (značka U, jednotka V = Volt) se moc nemění (rozdíl napětí panelů bez a se zátěží je pro jednoduchost mepodstatný), ale mění se elektrický proud (značka I, jednotka A = Ampér) tekoucí z celé série v závislosti jak na zátěži, tak na osvitu. Pojmenujme napětí délkou trubky a elektrický proud jejím průměrem. Je pak jasné, že když se potrubí kdekoli zúží vlivem zastínění, tak že proud poteče jen tak moc, kolik dovolí ten postižený úsek.

Zastíněný FV panel

Stíny jsou od drátů nadzemních vedení, antén, komínů, vikýřů, stromů či budov a v průběhu dne se stěhují. Trubka pro proud se úží tu méně, tu více. Tak, co s tím? Což takhle tuto část potrubí (jeden panel) uzpůsobit tak, aby průřez potrubí byl stejný, jako má zbytek celé série, aby se ostatní úseky nebrzdily, třeba na úkor délky tohoto úseku? To by šlo! A máme to!

Jak tedy optimizer FV panelu funguje?

Ukážeme příklad. Zastíněný panel dá třeba jen 20% výkonu oproti tomu, co by daly ostatní, kdyby tento postižený nebyl zapojen. Napětí panelů je stejné jako těch ostatních, ale proud je pětinový. Výkon je napětí krát proud (P=U x I). Optimizer tedy ví, kolik může z panelů vycucnout (dělá to podobně, jako měnič pro celou sérii) a následně se snaží dodat takový proud, co mu ostatní dovolí s tím, že pak na svém výstupu má adekvátně menší napětí aby platilo, že výkon na výstupu je roven vstupnímu Pout = Pin.

A to je celé. Za vše může zkratka MPPT = Maximal Power Point Tracking = hledání bodu maximálního výkonu zatěžovací charakteristiky FV panelu. Maximální výkon hledá měnič pro celou sérii panelů a optimizer jen pro jeden panel.

Ve výsledku se tedy na výstupu optimizeru dá naměřit takový proud, aby celá série nebyla brzděna a napětí tolikrát menší, kolikrát panel dává výkonu méně než ostatní v sérii.

Výhoda optimizeru na příkladu

Příklad: pokud by série měla 10 panelů po 500 W a jeden by byl schopen ve špičce jet jen na 20% výkonu oproti ostatním, tak:

• bez optimizeru na postiženém panelu by výkon celé série jel jen na 20%, tedy 1 kW
• s optimizerem na postiženém panelu by výkon byl 0,2×0,5+9×0,5=4,6 kW.

Co chcete víc?

Zdroj: https://www.nemakej.cz/jak-funguji-optimizery-ve-fotovoltaicke-elektrarne-o562

Zájem o obnovitelné zdroje a dnes zejména výrazné zdražování energií vede stále více domácností k úvahám o pořízení domácí fotovoltaické elektrárny. S tou je možné podstatně ušetřit za provozní náklady domácnosti. Jak na to?

Fotovoltaické panely lze umístit prakticky na všechny typy střešních krytin.

Domácí fotovoltaická elektrárna (FVE) na střeše dává pořádný smysl při současném strmém růstu cen energií.

Návratnost vysoké vstupní investice je slibná, pokud navíc využijete dotaci z programu Nová zelená úsporám, bude ještě kratší.

S baterií je systém efektivnější

Při návrhu řešení pracujte s faktem, že panely vyrábějí nejvíce elektřiny v průběhu dne, největší odběr má ale domácnost až navečer, kdy se celá rodina sejde doma. Proto jsou na vzestupu fotovoltaické systémy s bateriovým úložištěm.

„Přebytky vyrobené elektřiny lze uložit do baterií a z těch lze pak energii získat večer nebo další dny,“ popisuje Leoš Martiš, vedoucí oblasti FVE v Atelieru DEK.

Hybridní solární úložiště Slunečnice S3 má integrovaný zásobník teplé vody a LiFePo4 baterie poslední generace s vysokou energetickou hustotou. Akumuluje až 12 kWh do baterie a 10 kWh do teplé vody.

Efektivněji využít přes den vyrobenou elektřinu lze z části i změnou chování uživatelů. Ti mohou část spotřeby přesunout na dobu, kdy je energie nadbytek: využitím funkce odloženého startu u pračky, sušičky nebo u myčky nádobí.

Panely unese většina střech

„Panely lze umístit téměř na každou střechu, u které je jisté, že panel lze stabilně uchytit na nosnou konstrukci střechy a střechu nepřetíží,“ vysvětluje Luděk Lošťák, ředitel společnosti Zero Living.

S instalací panelů nebývají problémy ani u starších typů střešních krytin. Snad jen s dříve hojně využívaným eternitem mohou nastat určité problémy.

„Kvůli jeho vlastnostem, tvaru a především pevnosti dnes neexistuje mnoho firem, které se do instalace fotovoltaiky na tuto střešní krytinu pustí,“ říká Luboš Vrbata, vedoucí a manažer pro obchodní rozvoj divize DZ Solar.

Sklon střechy je optimální v rozsahu 15 až 48°. V našich podmínkách se za ideální bere sklon 30 až 45°. Platí pravidlo: čím blíže je náklon panelu k úhlu 45°, tím je jeho využitelnost a účinnost vyšší.

Pokud je sklon střechy nevyhovující, lze jej optimalizovat pomocnou konstrukcí. U plochých střech je potřeba panely oproti střeše naklonit. „Pokud jde o světové strany, ideální je nasměrování na tu jižní,“ doplňuje Luděk Lošťák.

Není panel jako panel

Panely se liší výkonem, rozměry, ale i samotnou technologií. „Z hlediska technologie se vyskytují panely monokrystalické, polykrystalické a amorfní. Každý z nich má své přednosti, ale i zápory,“ konstatuje Leoš Martiš.

Dodává, že u nás se nejvíce využívají panely monokrystalické.

Aktuálně se stále častěji používají fotovoltaické panely s technologií half-cut, složené z monokrystalických tzv. půlených článků.

„Tento typ si poradí lépe než standardní monokrystalické panely s případným zastíněním a dalšími vnějšími vlivy,“ říká Luboš Vrbata.

Základem fotovoltaické elektrárny jsou panely.

Životnost panelů je poměrně dlouhá, fungovat mohou i více než 30 let. Samozřejmě v průběhu času dochází k určité degradaci jejich výkonu.

„Standardně však výrobci deklarují po 25 letech výkon 85 %,“ říká Leoš Martiš. Výkonový rozsah panelů pro rezidenční segment se pohybuje od 330 až k 500 Wp (pozn. red.: Wp = Watt peak, udává nominální výkon fotovoltaických panelů). Účinnost panelů se dnes pohybuje okolo 21 %.

Jak velkou FVE potřebujete?

Jaký výkon budete potřebovat právě pro váš dům? Roli hraje nejen vaše spotřeba elektrické energie, druhy a počet spotřebičů, které používáte (např. elektrický kotel, klimatizace, sauna, tepelné čerpadlo), ale i to, zda je provoz domu celodenní, nebo částečný.

Samozřejmě hraje roli také lokalita, velikost a sklon střechy atd.

„Aktuálně se průměrný instalovaný výkon na rodinném domku pohybuje na úrovni 7 kWp. Co se týče výroby, platí na území České republiky jednoduchý přepočet: z 1 kWp vyrobíte za rok přibližně 1 MWh elektřiny,“ vysvětluje Luboš Vrbata.

Výroba je ovlivněna několika vlivy, jako jsou např. sklon a orientace panelů, jejich případné zastínění, vliv počasí.

Fotovoltaiku lze kombinovat s tepelným čerpadlem. S takovým řešením bude dům na elektrické energii z distribuční sítě závislý ještě méně.

Výrobu v jednotlivých obdobích roku ovlivňuje několik faktorů. Hlavní roli hraje mj. délka slunečního svitu, úhel dopadu slunečního záření, teplota.

Obecně se udává, že fotovoltaická elektrárna v období od listopadu do konce února vyrobí přibližně 15 až 20 % své roční produkce.

Kam s bateriemi…

Baterie mohou být co do kapacity „neomezené“ (používá se modulární řešení). Je to především otázka ceny a primárně i výkonu FVE.

„Správné dimenzování kapacity baterií je, že pokud instalujeme např. 5 kWp v panelech, pak by kapacita baterie měla být 15 kWh, tedy trojnásobek výkonu panelů,“ popisuje Luděk Lošťák.

„Každý typ baterie je jiný, ale vesměs jde o decimetry čtvereční podlahové plochy, výšku od 50 do 150 cm a šířku od 40 do 80 cm.“

Baterii je vhodné umístit do temperovaného prostoru – tedy ani ven, ani např. do půdních prostor. Tím by jejich funkčnost mohla být významně zkrácena, jestliže k takové instalaci není vyroben speciální box na zateplení či větrání a ochlazování.

A jaká je živostnost baterií? Výrobci deklarují 4000 až 10 000 cyklů. Nejčastěji je kolem 6000 cyklů. V našich podmínkách má baterie zhruba 250 až 300 cyklů za rok. Teoreticky by měla vydržet okolo 20 let.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/bydleni-tipy-a-trendy-mit-vlastni-elektrinu-do-zasoby-jde-to-40400153

Všechny nové domy stavěné v EU budou muset mít od roku 2029 na střeše fotovoltaickou elektrárnu. Na nových komerčních a veřejných budovách mají být už od roku 2025. Ve středu to navrhla Evropská komise.

Návrh, s nímž musí souhlasit ještě členské státy EU včetně ČR a Evropský parlament, je součástí plánu REPowerEU, který má v následujících letech ukončit závislost Unie na dovozech plynu a ropy z Ruska.

Kolem instalace fotovoltaických panelů na střechu domů se objevuje mnoho pomluv a fám. Vysvětlíme vám, proč se nezakládají na pravdě a proč je dobré mít správné informace. Pořídit si fotovoltaickou elektrárnu je moderní investice, která se v budoucnu zúročí.

Bude to stát miliardy eur

„Putinova válka způsobuje problémy na globálním energetickém trhu. Ukazuje, jak jsme závislí na dovážených fosilních palivech. A jak jsme zranitelní, když při jejich dovozu spoléháme na Rusko. Musíme naši závislost omezit co nejrychleji, jak bude možné,“ prohlásila ve středu předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Toho by se mělo podle Komise podařit dosáhnout prostřednictvím rychlejšího přechodu na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspor a společnými nákupy plynu od nových dodavatelů. Do roku 2030 na to bude potřeba vynaložit zhruba 300 miliard eur (7,4 bilionu ­korun).

Část výdajů chce Komise členským zemím pokrýt v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard by měly tvořit úvěry.

Zájem prudce zesílil

Unijní exekutiva chce v rámci balíčku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. Má k tomu přispět zdvojnásobení kapacity solárních elektráren v příštích třech letech a poté právě například povinná instalace solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční a později i obytné budovy. Zdvojnásobit se má i počet vy­užívaných tepelných čerpadel.

„Jedním z hlavních nástrojů plánu je masivní rozšíření solár­ních elektráren například na všech vhodných střechách veřejných a komerčních budov od roku 2025 a pro nové obytné budovy od roku 2029,“ potvrdil Právu programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Do tří let by podle něj měl výkon solárních elektráren v Evropě narůst na dvojnásobek, tedy na 320 gigawattů. Do roku 2030 má Evropská komise v plánu dosáhnout 600 GW instalovaných fotovoltaik.

Zájem o fotovoltaiku a dotační program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám v poslední době velmi zesílil. „Ruská válečná agrese vytlačila ceny elektřiny vzhůru a současně zvedla vlnu zájmu o energetickou nezávislost českých domácností pomocí vlastní solární elektrárny. Počet žádostí o podporu instalací solárních panelů na střechách jen za první čtyři měsíce letošního roku dosáhl téměř celkového výsledku za loňský rok, tedy zhruba 11 tisíc,“ řekl Sedlák.

Lidé mohou v rámci Nové zelené úsporám při instalaci fotovoltaiky dostat od státu dotaci 40 až 200 tisíc korun například podle instalovaného výkonu nebo využití baterií pro ukládání elektřiny.

Energeticky účinnější

Součástí ve středu představeného plánu Evropské komise je také návrh na výraznější zvýšení energetické účinnosti. Zatímco dosud měla EU do roku 2030 snížit spotřebu energie díky větší účinnosti o devět procent, Komise chce stanovit nový cíl na 13 procent. Doporučuje, aby členské státy zajistily renovace energeticky nejhorších budov ve třídě G alespoň do třídy D a zavedly bezemisní vytápění do všech novostaveb.

„Státy by také měly využít fiskální opatření, například snížit DPH na energeticky úsporné systémy vytápění, izolace domů a další energeticky úsporná zařízení a výrobky,“ podotkl Sedlák.

Komise počítá také s tím, že část ruského plynu nahradí nákupy zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA, Kataru a dalších zemí. Část spotřeby chce pokrýt také zvýšením produkce i dovozu ekologicky čistého vodíku. Evropa by měla ročně produkovat 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů a dalších 10 milionů tun zeleného vodíku získat z dovozu.

Fotovoltaika zažívá v Česku nebývalý boom. V minulém roce bylo instalováno celkem 62 megawattů nových fotovoltaických elektráren (FVE), což je o 20,6 procenta více než o rok dříve. Největší měrou se na tomto nárůstu podílely drobné střešní instalace na rodinných domech.

Zdroj: S-Power

Dotace a brzká návratnost

Soukromníky ke koupi panelů motivuje například zvyšující se cena energií či snaha zajistit si energetickou soběstačnost. V souvislosti s rozvojem chytrých sítí budou navíc drobní výrobci moci přeprodávat energii do sítě, a částečně tak investici do FVE zhodnotit.

Při zakoupení solární elektrárny dnes majitel běžného rodinného domu zaplatí přibližně od 170 tisíc korun do půl milionu. Celková částka závisí zejména na požadavcích kupujícího. Díky dotačnímu programu Nová zelená úsporám však lze na tuto investici získat podporu ve výši 40 až 200 tisíc korun. Na ještě vyšší příspěvek pak mohou dosáhnout obyvatelé Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje.

„Zájem o dotace na domácí FVE z programu Nová zelená úsporám v posledních měsících výrazně roste. Od počátku roku jsme přijali 12 tisíc žádostí na 2,3 miliardy korun na fotovoltaické systémy a překonali tak počet žádostí na FVE přijatých za celý loňský rok,“ uvádí Stanislava Beyerová z odboru komunikace Státního fondu životního prostředí České republiky.

Průměrná výše dotace na fotovoltaické systémy v současné době činí 180 tisíc korun. Návratnost investice se i díky dotacím pohybuje v horizontu šesti až deseti let.

Energetická soběstačnost a minimální údržba

Solární panel zajišťuje domácnosti částečnou energetickou soběstačnost, což může být v době složité situace na trhu ceněným pozitivem. Pro majitele fotovoltaických elektráren je rovněž příznivou zprávou, že jakmile je zařízení nainstalováno, nevyžaduje prakticky žádnou speciální údržbu.

Na pravidelnou servisní prohlídku obvykle stačí zavolat odborníka jednou za dva roky. Výrobci v dnešní době taktéž garantují vysokou odolnost zařízení vůči vnějším vlivům a stále delší životnost. Ta může přesáhnout i 30 let.

Časem se sice výkon panelů postupně snižuje, během 25letého fungování by však tato ztráta neměla převýšit 15 procent.

Možnost přeprodávat přebytečnou energii do sítě

Fotovoltaické panely by navíc svým majitelům mohly brzy nejen pomoci šetřit výdaje za elektřinu, ale i vydělávat. Díky modernizaci distribučních soustav budou totiž moci snadněji obchodovat s případnými přebytky vygenerované energie.

„Standardy Smart Grids umožní obousměrný tok nejen elektrické energie, ale i dat nezbytných pro správnou a efektivní komunikaci celé soustavy. Cesta na trh s energiemi se tak otevře i pro drobné výrobce, kteří budou moci například v době zvýšeného odběru přeprodávat nadbytečnou energii do sítě,“ popisuje Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů EG.D.

Chytré distribuční soustavy rovněž pomohou k vytvoření podmínek pro sdílení energie v rámci komunit i celých čtvrtí.

„Nezbytnou součástí zavádění Smart Grids je rovněž instalace prvků real-time komunikace, jako jsou například smart metery. Ty spotřebitelům umožní efektivněji plánovat a kontrolovat okamžitou spotřebu elektrické energie,“ doplňuje Stanislava Sádovská, projektový manažer Západoslovenské distribučné (ZSD) pro implementaci projektu ACON. Ten vzniká v přeshraniční spolupráci ZSD a EG.D a jeho cílem je s podporou EU modernizovat přenosové soustavy na distribučních územích obou společností.

Stále se zvyšující efektivita

Fotovoltaika je oblastí, která se po technické stránce neustále zdokonaluje. Zásadním předmětem zájmu je snaha co možná nejvíce navýšit účinnost solárních panelů. Ta ukazuje, kolik sluneční energie dokáže zařízení přeměnit na elektřinu.

V momentě, kdy svítí slunce, dopadá v České republice na jeden m2 přibližně jeden kW energie. Dnešní solární panely dokážou zhruba 17 procent z tohoto množství přeměnit na elektřinu.

Účinnost nových fotovoltaických článků se v posledních letech zvyšuje přibližně o 0,6 procenta ročně. Každý posun přitom znamená zlepšení výkonu panelu, který se udává v jednotce zvané Watt-peak (Wp).

Dnešní průměrný solární panel disponuje výkonem asi 400 Wp, přičemž před cca 7 až 10 lety šlo o zhruba 70 procent nižší cifru. Vědcům se již podařilo vyrobit fotovoltaický panel s účinností dokonce 25 procent. I toto zdokonalování však má své meze. Fyzikální zákonitosti totiž účinnost solárních panelů neumožňují zvýšit nad 34 procent.

Jednoduchá instalace prakticky kamkoliv

Výhodou FVE řešení je, že je lze nainstalovat prakticky na jakoukoliv střechu.

„V našich podmínkách představuje optimální místo pro solární elektrárny šikmá střecha se sklonem okolo 35 stupňů, která je v ideálním případě orientována na jih. Zcela přesně pak lze využitelnost střechy spočítat pomocí analýzy oslunění z leteckých snímků. Majitelé nemovitostí tak přesně zjistí, která část střechy je pro instalaci panelů nejvhodnější a kolik kilowatthodin elektrické energie na metr čtvereční na ní lze ročně vyrobit,“ popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, jež se na letecké snímkování a jeho analytiku specializuje.

Zmíněnou metodu pro ověření vhodnosti střech pro instalaci fotovoltaiky využívají například i česká města. Analýzu oslunění konkrétních budov ve svých majetcích si nechaly zpracovat radnice v Kladně či Kuřimi. Výhodou tohoto postupu je, že se při analýze počítá i s tím, jaký vliv má na danou střechu okolní zástavba.

„To znamená, že se v potaz bere například i zastínění okolními budovami v průběhu dne podle toho, jak slunce mění svou polohu,“ dodává Drahomíra Zedníčková.

Šetrnost k životnímu prostředí

Solární energie se řadí k obnovitelným zdrojům, které jsou na rozdíl od fosilních paliv šetrné vůči životnímu prostředí. Nákup fotovoltaické elektrárny tak může být nejen pragmatickým tahem směřovaným k úsporám a energetické soběstačnosti, ale i krokem k ochraně přírody a našeho klimatu.

Solární panely zároveň neobsahují toxické látky a jejich recyklace je tak nenákladná a srovnatelná s likvidací běžného domácího elektroodpadu.

Solární energie z velkých fotovoltaických elektráren v budoucnosti výrazně zlevní. Informuje o tom prestižní nezávislý americký výzkumný ústav NREL (National Renewable Energy Lab) ve své poslední studii pod názvem Annual Technology Baseline (ATB) 2021.

Pokles investičních nákladů

Studie ATB analyzuje dosavadní a budoucí vývoj sektoru velkokapacitních (tzv. utilitních) fotovoltaických elektráren (UFVE) v USA z pohledu cen energie a nákladů na výstavbu. Vědci z NREL se ve studii zaměřují zejména na analýzu UFVE o výkonu nad 100 MWp, které nejčastěji používají nejvýkonnější jednoosové trackery  (tj. naklápěcí jednotky).

U výše uvedeného typu UFVE se v roce 2020 dosahovaly průměrné investiční náklady (CAPEX) ve výši 1,01 USD/W_AC. Podle expertů NREL dojde v roce 2030 k poklesu CAPEX až na hodnotu mezi 0,57-0,47 USD/W_AC.

Pokud se naplnění výše uvedený očekávaný scénář vývoje, pak dojde k více než 50 % poklesu investičních nákladů na nové UFVE v USA v roce 2030 oproti současnosti.

Co přispěje k dalšímu poklesu cen solární energie?

Američtí vědci predikují, že další výrazný pokles CAPEX v roce 2030 bude způsoben v případě UFVE zejména díky až 30% růstu účinnosti panelů a také snížením cen střídačů. Dalším výrazným faktorem má být až 50% snížení instalačních nákladů a BOS (náklady na kabeláž, atd.), což má umožnit vyšší stupeň automatizace v rámci předmontáže modulů a kabeláže.

Zdroj: NREL

Podle analytiků NREL v budoucnosti dojde dále k využití uhlíkových vláken, které jsou mnohem levnější, jenž nahradí ocel a hliník používaných v současných konstrukcích. Další pokles CAPEX bude spojen s využitím bifaciálních panelů, který zvýší výtěžnost výroby solární energie až o cca 10-20 % dle podkladové vrstvy (tzv. albedo) v kombinaci s trackery.

Snížení systémových ztrát (lepší čištění panelů, snížení nákladů na servis a údržbu díky využití dronů), účinnější střídače a snížení poklesu degradace panelů se také bude podílet na vyšších výnosech z provozu UFVE v budoucnosti.

Výrazné zlevnění solární energie

Ve své studii ATB vědci z NREL predikují, že celkové náklady na výrobu solární energie (LCOE) poklesnou ze současných 29,39 až  47,14 USD/MWh až na 16,89 až  27,10 USD/MWh. V podstatě to představuje téměř 50% pokles LCOE během následující dekády.

Ve své prognóze experti NREL modulují další mírný pokles cen solární energie (LCOE) do roku 2050 až na úroveň 13,35 USD/MWh.  Studie ATB od institutu NREL shromažďuje aktuální a předpokládané údaje v jednom uceleném formátu určeném pro energetické analytiky a plánovače systémů.

„Porovnání možných budoucích energetických systémů závisí na předpokladech a scénářích,“ uvedla Laura Vimmerstedtová, energetická analytička NREL a vedoucí projektu ATB. „ATB poskytuje kritické předpoklady o nákladech a výkonnosti pro energetické analýzy, včetně studií prováděných i v dalších laboratořích mimo NREL.“

https://www.solarninovinky.cz/nrel-naklady-na-solarni-energii-poklesnou-az-o-50-do-roku-2030/

Kolem instalace fotovoltaických panelů na střechu domů se objevuje mnoho pomluv a fám. Vysvětlíme vám, proč se nezakládají na pravdě a proč je dobré mít správné informace. Pořídit si fotovoltaickou elektrárnu je moderní investice, která se v budoucnu zúročí.

1. Fotovoltaické panely jsou drahé a nevyplatí se

V minulosti to byla pravda. Ale časy se mění. A technologie vyvíjí. Jak cena nových panelů neustále klesá a jejich účinnost naopak roste, z fotovoltaiky se stává hudba budoucnosti a ekologické výroby energie. Návratnost investice do solární energie je přibližně 10 let. Se ziskem dotací to bude i kratší doba. Důležité je spotřebovat vyrobenou elektřinu přímo v domě. Prodávat ji do distribuční sítě se nevyplatí.

2. Nejsem přece nějaký zelený blázen

To nejste ani tak, ani tak. Prostě si vyrábíte část energie přímo na svém pozemku. Co je na tom špatného? Dřív platilo, že co si lidé nevyrobili, to neměli. Soběstačnost je výzva, kterou jsme odhodili, ale je na čase to změnit. Země to nutně potřebuje. Fosilní paliva tady nejsou navždy a ještě oteplují atmosféru planety.

3. Likvidace bude stát pálku, vznikne toxický odpad

U všech solárních panelů nainstalovaných v Česku má majitel jejich likvidaci předplacenou v recyklačním fondu. Je to jako u elektrospotřebičů. Likvidace naopak může něco hodit. Materiál je kvalitní a najde si recyklační využití. Typy panelů, které se instalují na obytné domy, neobsahují toxické látky. Použité materiály obvykle odpovídají LCD televizi.

4. Fotovoltaika v noci nefunguje. Tentokrát pravda, ale…?

Výroba elektřiny na střeše opravdu není v noci možná. Proto je potřeba vhodně využít technologii. Díky bateriím využijte přebytky z denní výroby v noci. Fotovoltaické elektrárny s akumulací energie do baterií nazýváme hybridní fotovoltaické elektrárny nebo systémy. Další jednoduchou a lacinou formou akumulace je ohřev teplé vody. V noci tedy nefungují jen solární panely na střeše, fotovoltaickou energii můžete využívat dál.

5. Fotovoltaiku v Česku platíme všichni

Zase jedna informace z minulosti. Původní programy na podporu rozvoje solárních elektráren se moc nepovedly. Elektřina z těchto zdrojů už se nevykupuje za přemrštěné částky. Nyní se podpora vztahuje jen na střechy domů v rámci programu Nová zelená úsporám. Nejvíc přispívají producenti energie z fosilních zdrojů. A pokud nechcete přispívat na výrobu energie tak nějak nikomu, vyrábějte si ji sami na střeše

Sluneční energie je jedním ze zdrojů čisté energie, která produkuje pouze malé množství emisí, pokud počítáme i výrobu solárních panelů. Solární energie je pro nás a naši domácnost dostupná každý den a stává se čím dál víc oblíbenější.

Co se děje, když nesvítí slunce?

Asi nejčastější otázka. Solární panely jsou nejvýkonnější při přímém slunečním záření, pokud je zataženo vyrábí přibližně 10 % svého výkonu. V součtu je ale výkon vyrobený pouze z nepřímého světla cca 60% roční výroby.

Je údržba solárních panelů náročná?

Panely není třeba primárně čisti, mají samočistící schopnost. Čištění doporučujeme pouze v případě silného znečistění, které způsobí zastínění panelů.

Je nutné stavební povolení k instalaci panelů?

Stavební povolené je potřeba od 20 kWp instalovaného výkonu. Problém může nastat pokud bydlíte v CHKO, NP, zájmové oblasti nebo v oblasti chráněné nemovité kulturní památky. V tomto případě sdělte svůj záměr na místním stavebním úřadě a počkejte na vyjádření úřadu.

Za jak dlouho se mi vrátí investice do FVE?

Systém navrhujeme tak, aby byla návratnost maximálně do 10 let za současných podmínek. Přesnou návratnost nelze spočítat z důvodu měnících se cen elektrické energie a také nevíme jakou spotřebu budete mít v následujících letech. Např: pokud si pořídíte elektromobil, tak vaše spotřeba el. energie stoupne a tím se zkracuje návratnost vaší investice. Obecně lze říct, že ceny energií porostou a tím se návratnost investice rovněž zkracuje.

Ideální podmínky pro výrobu elektrické energie si není těžké představit – slunce, jasná obloha a dlouhé dny. Podle této logiky by příchod zimy znamenal půl roku stagnace výroby elektrické energie. Fyzika se nato dívá jinak a my děláme vše pro to, aby pracovala pro nás.

Panely pracují v zimě efektivněji

Slunce máme u nás v České republice v zimě málo. Dny jsou krátké a většinou bývá zataženo. V zimě má provoz fotovoltaiky výhodu, a to díky takzvanému zápornému tepelnému koeficientu. To znamená, že při klesající teplotě roste účinnost panelů, oproti provozovatelům na jihu Evropy , kde při vysoké teplotě účinnost klesá.

Sklon a orientace solárních panelů

Největší intenzitu nabízejí sluneční paprsky v létě v pravé poledne. Z logiky věci by se pak měly fotovoltaické panely montovat ve vodorovné poloze, ale není to tak.

Sklon přibližně 30 stupňů a vhodně zvolená světová strana má za úkol vyrobit co nejvíce elektrické energie během dne a v průběhu celého roku. Třiceti stupňový náklon v letě pomáhá vyrobit více energie z rána a k večeru a zároveň dovolí panelům důstojně pracovat i v zimním období.

Správnou instalací fotovoltaických panelů docílíte maximálního využití jejich potenciálu.

Sníh a mráz obvykle nejsou překážkou.

Sklon a hladký povrch panelu v lehčím případě způsobí, že sněhové vločky po nich sklouznou. Díky tmavé barvě panelů se jejich povrch trochu ohřeje a zbaví se částečně sněhové pokrývky rychleji než na okolní střeše. V horských podmínkách musíme počítat například s půlmetrovou sněhovou peřinou. Proto se musí fotovoltaiky v horských podmínkách přizpůsobovat podmínkám dané lokality.

Shrnutí a fakta

V zimních měsících fotovoltaické panely pracují zhruba na 20% výkonu. Není to žádná paráda, ale ani důvod, abychom je zakrývali kvůli ochraně před sněhem a ledem.

Energetický regulační úřad v rámci probíhajících kontrol často vytýká provozovatelům výroben elektřiny, že mu neoznamují změny související s technologií výrobny nebo jejím provozem. Zkušenosti s celou řadou takových řízení ukazují, že by si Úřad přál být informován o jakýchkoliv, i relativně marginálních okolnostech. Příkladem může být například výměna několika fotovoltaických panelů při zachování celkového instalovaného výkonu nebo dočasná odstávka (části) výrobny. Díky novému soudnímu rozhodnutí se lze proti takto excesivnímu výkladu §9 odst. 1 energetického zákona bránit.

Skutková okolnost posuzovaného případu spočívala v tom, že provozovatel FVE odstavil dočasně část výrobny z důvodu opravy střechy, na níž je umístěna. V době odstávky proběhla kontrola ERÚ a úřad dospěl k závěru, že o odstávce měl být informován, protože to vyplývá z § 9 odst. 1 energetického zákona. Soud však došel k závěru, že dočasné odinstalování FV panelů, které nevede ke změně údajů na licenci, nepodléhá oznamovací povinnosti podle ust. § 9 odst. 1 energetického zákona a Energetický regulační úřad (ERÚ) pochybil, pokud provozovateli uložil za nesplnění této oznamovací povinnosti pokutu.

V popisovaném případě provozovatel přechodně odinstaloval několik desítek panelů na své fotovoltaické elektrárně v souvislosti s opravou stavební části výrobny, což vedlo ke snížení výkonu výrobny oproti údaji uvedeném na licenci ERÚ. Přestože vyřazené panely představovaly pouze marginální část celkového výkonu provozovny, ERÚ po provedené kontrole došel k závěru, že snížením výkonu provozovny došlo ze strany provozovatele ke změně údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence, a tím, že provozovatel neprodleně neoznámil ERÚ změny technických parametrů výrobny a nepředložil o nich doklady, porušil oznamovací povinnost stanovenou v ust. § 9 odst. 1 energetického zákona. Za spáchání správního deliktu následně ERÚ uložil provozovateli pokutu.

Proti tomuto rozhodnutí jsme v právním zastoupení provozovatele podali rozklad k Radě ERÚ, ve kterém jsme napadali zejména nesprávný výklad a aplikaci ust. 9 odst. 1 energetického zákona ze strany ERÚ, když předmětná oznamovací povinnost se týká pouze trvalých změn technických parametrů výrobny, jež mají být důvodem pro změnu licence, a nikoli jakýchkoli přechodných změn, k nimž dochází v rámci nezbytných oprav FVE. Rada ERÚ však rozhodnutí úřadu, větně pokuty, potvrdila.

Rozhodnutí Rady ERÚ jsme napadli správní žalobou a spor o výklad oznamovací povinnosti podle ust. § 9 odst. 1 energetického zákona se přesunul před správní soud. Soud pak při posuzování tohoto případu sice připustil jistou neurčitost předmětného ustanovení, nicméně se přiklonil k názoru, že oznamovací povinnost podle ust. § 9 odst. 1 energetického zákona je spojena výlučně se změnami rozhodnutí o udělení licence.

Tedy pouze v případě, že má dojít ke změně údajů uvedených v licenci, je držitel licence povinen informovat ERÚ, předložit doklady o změně a požádat ERÚ o změnu rozhodnutí o udělení licence. Takovými údaji jsou v případě solárních elektráren prakticky pouze údaje o držiteli licence, jeho odpovědném zástupci, o celkovém instalovaném výkonu, druhu (solární) a umístění výrobny/zdroje.

O takovou situaci však podle soudu v projednávaném případě nešlo – ve výrobně nedošlo ke změnám, které by vyvolaly potřebu změn údajů v rozhodnutí o udělení licence. Z tohoto důvodu správní soud rozhodnutí ERÚ zrušil a věc vrátil ERÚ k dalšímu řízení.

Věříme, že rozhodnutí správního soudu přispěje k tomu, aby ERÚ při kontrole plnění oznamovací povinnosti podle ust. § 9 odst. 1 energetického zákona postupoval obezřetně a bral v potaz veškeré skutkové okolnosti vztahující se ke změnám, k nimž dochází při provozu výroben elektřiny.

Autor: Dana Stejskalová, Doucha Šikola advokáti s.r.o.

Zdroj: Soudem potvrzeno: Držitel licence je povinen oznamovat ERÚ jen takové změny, které se promítnou do údajů v licenci uvedených — Solární Novinky. Solární Novinky CZ [online]. Copyright © 2009 [cit. 24.01.2022]. Dostupné z: https://www.solarninovinky.cz/soudem-potvrzeno-drzitel-licence-je-povinen-oznamovat-eru-jen-takove-zmeny-ktere-se-promitnou-do-udaju-v-licenci-uvedenych/

Počet solárních elektráren na rodinných domech neustále roste, a to i navzdory pandemii. Není divu, kromě toho, že pomohou uspořit peníze za energii, jsou rovněž šetrné k životnímu prostředí. A to jsou argumenty, na které slyší čím dál více lidí. Výhodou tohoto zdroje energie je rovněž možnost čerpat na jeho pořízení i státní dotaci z programu Nová zelená úsporám.

Jak vyplývá z údajů Solární asociace, což je největší profesní sdružení podnikatelů v solární energetice a dalších příznivců fotovoltaiky, zatímco v roce 2019 bylo na rodinných domech v celé republice instalováno necelých 3000 fotovoltaických elektráren, v loňském roce, který byl navíc ve znamení pandemie koronaviru, přibylo jen na rodinných domech v ČR 4846 těchto zařízení.

Důvodem, proč se čím dál více Čechů odkloní od velkých dodavatelů energie a zařizují si vlastní domácí elektrárny, je touha ušetřit za energii. Díky dotacím z programu Nová zelená úsporám se pak vynaložené náklady na elektrárnu vrátí v kratším čase, což je opět pobídka pro investici do těchto zdrojů.

Bez zajímavosti není ani fakt, že instalací fotovoltaiky se zvyšuje tržní hodnota domu. Proto také vzniká i čím dál více novostaveb, v jejichž projektu je fotovoltaická elektrárna zahrnuta.

Nová zelená úsporám

S náklady na pořízení fotovoltaické elektrárny může zájemcům pomoci zmíněná dotace ze státního programu Nová zelená úsporám. O ni může majitel elektrárny požádat sám, anebo mu s tím mohou pomoci nejrůznější poradenské společnosti, případně přímo dodavatelé elektráren.

O dotaci se žádá elektronicky, prostřednictvím online formuláře. Žádat lze před zahájením, v průběhu nebo po dokončení prací.

Příjem žádostí končí buď vyčerpáním stanovené alokace, anebo nejpozději 31. prosince 2021. O dotaci mohou žádat vlastníci nebo stavebníci rodinných domů, jak fyzické, tak právnické osoby.

Na fotovoltaické systémy stát přispívá částkou ve výši 35 000–150 000 Kč.

Na domácí elektrárnu může půjčit i banka

Přesto jsou to stále náklady na pořízení domácí elektrárny, jež spoustu lidí stále odrazují. Prvotní investice se pohybuje v řádu desetitisíců až nižších stovek tisíc korun. Konkrétní suma závisí na podobě celého projektu, mj. na velikosti a výkonu panelů.

„Podle našeho interního průzkumu by o fotovoltaickou elektrárnu na střeše svého domu mělo zájem 20 % klientů. V zelené energii je obrovský potenciál, který je teď i díky naší půjčce dostupný více lidem,“ uvádí Jan Kubálek, manažer pro strategii retailového bankovnictví v Komerční bance.

„Dotační programy bývají nastavené tak, že čím více do úsporných řešení investujete, tím více vám přispěje i stát. Dotace ale nepokryje náklady celé. Už nyní však na trhu najdete finanční produkty, které vám zelené technologie pomohou financovat. Vedle domácí fotovoltaiky tak snáze dosáhnete na kondenzační kotle nebo tepelná čerpadla,“ doplňuje jeho slova Andrea Vokálová ze skupiny ČSOB pro financování bydlení.

„Fotovoltaika vám navíc díky úsporám energie sama pomáhá úvěr splácet a díky dlouhé životnosti vám peníze šetří i dlouho poté,“ dodává.

Možnost prodeje přebytků

Dobře vypočítaná a realizovaná domácí elektrárna mívá v závislosti na ročním období, množství slunečných dnů atd. přebytky, které všechny nelze ať již přímo spotřebovat, nebo akumulovat ve speciálních bateriích.

Tyto přebytky může majitel buď využít například k ohřevu teplé vody, anebo je odvádět do distribuční sítě a může za ně dostat zaplaceno.

„Vyrobenou elektřinu, kterou domácnost nespotřebuje, vykoupíme za tržní cenu, bez jakýchkoliv dalších poplatků. Je to výhodné řešení zejména pro domácnosti, které nemají instalované akumulační baterie, které energii uchovávají. Tento způsob odkupu mohou bez problému využít i všechny domácí fotovoltaické elektrárny, které mají instalovaný výkon do 10 kWp a splňují podmínky pro provoz bez licence,“ dodává Robert Chmelař, zakladatel společnosti bezDodavatele, která si klade za cíl obejít tradiční model dodavatelů energií a umožnit domácnostem nakupovat silovou elektřinu z obnovitelných zdrojů přímo od českých výrobců a zemní plyn bez zátěže emisí CO2.

Celý proces se obejde jednoduše bez jakékoliv administrativy a pro konečné zúčtování energií postačí jen jedna faktura.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/bydleni-tipy-a-trendy-pocet-domacich-elektraren-roste-nepochybne-i-diky-statni-dotaci-a-pujckam-40360091

Český patent umožní výrobu vody pomocí solární energie

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) při ČVUT v Praze vyvíjí mobilní autonomní zařízení, které by se mělo v pouštním prostředí fungovat jako nouzový zdroj vody ze vzdušné vlhkosti. Veřejnosti se představí v únoru 2021 na světové výstavě EXPO v Dubaji.

Mobilní autonomní zařízení pro získání vody

Letos výzkumníci z UCEEB dokončili projekt vývoje mobilního autonomního zařízení pod názvem MAGDA pro získávání vody ze vzdušné vlhkosti. Zařízení se vejde na korbu běžné dodávky a bude v pouštním prostředí fungovat jako nouzový zdroj vody.

Funkční vzorek MAGDY úspěšně zvládl testy v laboratoři a získal dva české národní patenty s výhledem na jejich rozšíření pro zahraničí.

Zařízení MAGDA (Mobile Autonomous water Generator from Desert Air) prošlo testem v laboratoři ČVUT UCEEB, kde byly udržovány vysoké teploty a nízké měrné vlhkosti vzduchu. Naplánována byla také ostrá zkouška přímo v poušti, která byla dočasně odložena kvůli protiepidemickým opatřením.

Jak funguje MAGDA?

Jméno MAGDA je zkratkou anglického označení Mobile Autonomous Water Generator from Desert Air. Myšlenka na její vznik navázala na vývoj podstatně většího systému pro získávání vody ze vzduchu s názvem S.A.W.E.R., jehož první prototyp v roce 2019 úspěšně prošel zkušebním provozem v reálném pouštním prostředí.

S otestováním a zkušebním provozem zařízení MAGDA se i nadále počítá, pokud se naskytne vhodná příležitost. Produkce vody pro teplotní a vlhkostní podmínky pouště byla naměřena v rozsahu 0,6 až 1,5 l/hod se spotřebou energie 2,3 až 2,9 kWh.

MAGDA se skládá ze dvou boxů. Celkový rozměr 1 x 1 x 1,4 metry a fotovoltaického pole o ploše 35 metrů čtverečních. Zařízení je navrženo tak, aby mělo průměrnou produkci vody 10 litrů za den. Jeden box je určen pro produkci pitné vody, druhý zajišťuje elektrickou energii pro pohon celého zařízení.

Vážení obchodní partneři, přátelé, kolegové, dovolte nám popřát Vám jménem naší společnosti v tomto náročném roce šťastné a veselé prožití Vánočních svátků v kruhu rodiny a nejbližších přátel. Do Nového roku 2021 Vám přejeme mnoho zdraví, lásky a úspěchů v osobním i profesním životě.

Poblíž nizozemského města Weert jsme na dvě etapy v červenci a v říjnu instalovali naši největší fotovoltaickou elektrárnu, kde bylo položeno 5832 panelů o celkovém výkonu 1948 kWp. Video ze stavby elektrárny naleznete zde:

Díky prudkému zlevnění solárních panelů a také vylepšení jejich vlastností na bázi transparentnosti nachází fotovoltaika stále efektivnější způsoby uplatnění. Jedním z nich je tzv. koncept Agrofotovoltaiky (AGFV) , který kombinuje solární panely se zemědělstvím.

Za účelem testování AGFV proto společností BayWa a GroenLeven navrhly speciální technologii konstrukcí a průhledných solárních panelů, jež vytvářejí vhodné podmínky pro pěstování různých plodin. Testy těchto nových technologií pro AGFV probíhají na čtyřech projektech v různých lokalitách v Holandsku.

„Nespoléháme na běžné fotovoltaické technologie. Používáme speciální monokrystalické panely s vysokou mírou transparentnosti vyráběné přímo pro naše potřeby,“ říká projektový manažer Willem De Vries ze společnosti GroenLeven.

Pilotní testy panelů pro potřeby AGFV v oblasti pěstování malin přinesly velmi překvapivé výsledky. „V současnosti testujeme pěstování malin na dvou projektech, kde zkoumáme možnosti zvýšení výnosů v rostlinné výrobě pomocí dvou odlišných technologií průsvitných fotovoltaických panelů,“ uvádí De Vries.

Zemědělská farma, kde společnost  GroenLeven v současnosti realizuje projekty AGFV, využívá fóliovníky pro pěstování ovoce. Díky použití poloprůhledných fotovoltaických panelů se zemědělcům daří pěstovat maliny s vyšším výnosem, ale s velmi praktickou a trvalou ochranou před působením silných dešťů, kropobití či přímého slunečního záření.

Vedoucí farmy Piet Albers prohlašuje, že solární panely jsou pro pěstování rostlin výhodnější než fóliovníky.

„V minulosti jsme používali tradiční fóliovníky, kde jsme však jejich plášť museli každý rok měnit. Navíc kvůli působí silného větru v naší oblasti jsme museli každých šest let vyměňovat nosné konstrukce pro fóliovníky. Tento nedostatek zcela eliminují fotovoltaické technologie, které nyní využíváme pro pěstování malin. Navíc tak výrazně omezujeme i riziko krupobití,“ říká Piet Albers.

V další fáze rozvoje konceptu AGFV společnosti BayWa a GroenLeven spojily síly s holandskou univerzitou ve Wageningenu, přičemž vědci budou pomocí senzorů na 4 projektech v různých lokalitách v rámci AGFV pěstování dalších plodin- borůvek, červeného rybízu, jahod a ostrožin.

Největší projekt AGFV se rozkládá v Babberichu na zemědělské farmě o rozloze 3,2 hektaru, přičemž instalovaný výkon solárního parku dosahuje 2,7 megawattu.

„Speciální technologie polotransparentních solárních panelů  je zde navržena tak, aby v nich mohl obíhat vzduch. To jim zajišťuje chladnější vzduch než pod otevřeným nebem a daleko chladnější než ve fóliovnících,“ říká Stephan Schindele, pro AGFV ve společnosti BayWa r.e..

https://www.solarninovinky.cz/wp-content/uploads/2020/08/GroenLeven_BayWa_02.jpg

Vídeň, Berlín, San Francisco a další města postupně zavádějí povinnost instalace solárních panelů na střechách nových budov. Bádensko-Wurtenbersko a Bavorsko jako první dvě spolkové země u našich sousedů v Německu hodlají „uzákonit“ povinnou fotovoltaicku na střechách. Kdy se této povinnosti dočkáme v Česku?

Další krok v Energiewende

Pro všechny novostavby v Bavorsku by v budoucnu měla platit povinnost osadit je fotovoltaikou. S tímto předpisem chce zemská vláda pokročit v transformaci energetiky (Energiewende) a zvýšit podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů.

„Chceme být jednou z předních solárních zemí,“ uvedl nedávno pro německý tisk bavorský ministerský předseda Markus Söder. Jeho iniciativa je součástí snahy zakotvit ochranu klimatu, přírody a životního prostředí silněji do stranické agendy vládní CSU.

Povinnost by měla začít platit již od roku 2021, kdy se to bude týkat komerčních budov. Od roku 2022 pak tato povinnost bude rozšíření na všechny nové rezidenční budovy. Také při stavbě státních budov se bude maximálně využívat potenciál pro solární energii.

Silná politická podpora

Plán na zavedení povinné fotovoltaiky na střechách budov v Bavorsku má širokou politickou podporu. Podle Zelených je třeba např. osadit více než 4 800 bavorských škol a tisíce dalších státních budov fotovoltaickými panely, aby se v Bavorsku stagnující fotovoltaika mohla konečně zase vzchopit.

Letos v červenci Bavorsko podpořilo rozvoj fotovoltaiky také tím, že zvýšilo limit na výstavbu velkých solárních zařízení na polích a lukách ze 70 na 200 instalací ročně.

Paralelně s tím se rozvíjí i aplikace fotovoltaiky na střechy. Ministerstvo hospodářství aktuálně vypracovává koncept pro zvýšení počtů instalací. Podíl střešních zařízení představuje již nyní zhruba tři čtvrtiny produkce solární energie. Podpůrné finanční programy budou mít za cíl odlehčit majitelům stavěných domů při vzniklých vícenákladech.

Stavitelé domů v Německu mají možnost získat podporu z finančních programů, aby se stavby příliš neprodražily a zůstaly atraktivní. Podle spotřebitelské centrály NRW stojí např. 4-kilowatová fotovoltaická elektrárna 7 600 EUR, 8-kilowatová již 13 000 EUR.

Pozitivní efekt bude mít také rozhodnutí spolkové vlády Bavorsko zrušit strop na podporu ekologické energie, takže i v budoucnu budou solární zařízení podporována bonusem za používání ekologické energie (Ökostrom-Umlage).

S ohledem na již instalovaný výkon se nejedná o žádné kosmetické změny. V roce 2018 přispěla solární energie 16 % k produkci elektrického proudu v Bavorsku.

A co Česko?

V České republice se zatím s povinnosti fotovoltaiky na střechách nových budov nepočítá. Nicméně, po vzoru Vídně či Berlíne není vyloučeno, že „první vlaštovkou“ se u nás možná stane hlavní město Praha.

Naše firma byla, stejně jako ostatní nucena během krizového stavu reagovat na současnou situaci, tím že pozastavila, nebo zrušila některé zakázky. V březnu jsme dokončili a předali rozdělané zakázky z minulého období a stejně jako nyní realizovali drobné instalace. Mimo jiné se připravují fotovoltaické projekty pro firemní zákazníky na budoucí období.

V současně se podílíme na realizaci zakázek pro firmu SYNER s.r.o., jak např. elektroinstalaci na nové výrobní hale v Otrokovicích, nebo v Praze na hotelu Backstage.

Pokud máte zájem o nabídku nebo konzultaci, neváhejte se na nás obrátit i těchto časech.

SEPO COMPANY s.r.o.

Omyl č. 1: Solární panel nelze recyklovat

V Česku instalované solární elektrárny jsou z 98 % tvořeny křemíkovými panely. Největší podíl na hmotnosti krystalických panelů připadá na sklo (až 70 %) a hliníkový rám (přibližně 20 %).

U tenkovrstvých panelů je podíl skla a hliníku přes 95 %. Zbývající podíl hmotnosti připadá především na plasty.

Pro sklo platí, že recyklací lze získat až 95 % skleněného materiálu s čistotou 99,99 %. Pro hliník tato hodnota dosahuje téměř 100 % a opětovné využití hliníku uspoří až 70 % energie nutné pro výrobu nového hliníku z čerstvé suroviny.

Omyl č. 2: Solární panely jsou nebezpečné k životnímu prostředí

Většinu instalovaných panelů u nás tvoří běžné polykrystalické a monokrystalické panely, které se skládají především ze skla, hliníku, plastů, křemíku. Nepatrné množství hmotnosti panelů připadá na vzácné kovy, jakým je například stříbro.

Jen zanedbatelnou hmotnostní složku tvoří těžké kovy, které jsou však především v amorfních panelech. Těch je na českém trhu zanedbatelný podíl.

V porovnání s jadernou energetikou po ukončení životnosti solární elektrárny nezůstává žádný nebezpečný odpad, který by se nedal zpracovat.

Solární elektrárny nepotřebují vybudování žádného skladu pro uložení vyhořelého jaderného paliva za desítky miliard korun. S recyklací fotovoltaických modulů si umíme poradit již se současnými technologiemi.

Omyl č. 3: Recyklace solárních panelů se nezaplatí

Recyklací krystalických a tenkovrstvých solárních modulů získáme mnoho materiálu pro následné zpracování a opětovné použití při výrobě fotovoltaických modulů nebo jiných výrobků.

Mezi tyto materiály patří hliník, měď, sklo, plasty, křemík a vzácné kovy, jako je například stříbro. Mimo přímého zpracování solárních panelů lze recyklovat materiály ze střídačů, kabeláře nebo kovových konstrukcí.

Ekonomickou výhodnost zpracování vysloužilých solárních panelů potvrzuje studie ČVUT, ve které experti spočítali, že se náklady na recyklaci běžných křemíkových solárních modulů zaplatí již z rozebrání panelů a získání hliníku, mědi nebo stříbra a řady dalších využitelných vzácných kovů, které tyto panely obsahují.

Omyl č. 4: Solární panely zůstanou ležet na polích

Aktuálně v Česku instalované solární elektrárny jsou fungující fotovoltaické instalace, jejichž životnost je minimálně 25, ale spíše přes 30 let. Současné solární elektrárny tedy budou dodávat elektřinu šetrnou k životnímu prostředí minimálně do roku 2030.

Během této doby dojde jen k nepatrnému poklesu výkonu fotovoltaických panelů, takže kvalitní solární elektrárny mohou produkovat elektřinu i v roce 2040.

Rozhodně však nehrozí, že by fotovoltaické panely zůstaly po skončení své životnosti ležet ladem.

Motivací pro jejich opětovné zpravování je výše uvedené získaní cenných kovů nebo znovu využitelného skla a hliníku. Majitelé fotovoltaických instalací mají současně zákonnou povinnost zajistit jejich recyklaci.

Omyl č. 5: Nemáme firmy, které by se o recyklaci solárních panelů postaraly

Nepatrné procento instalovaných solárních panelů se recykluje již dnes. Jde například o mechanicky poškozené panely. Recyklace dosahuje velmi dobrých výsledků přes 90 %.

Na postupné zpracování vysloužilých solárních panelů se připravuje již od roku 2013 na českém trhu působící kolektivní systém REsolar, který zajišťuje plnění zákonných povinností pro 23 výrobců a dovozců solárních panelů a více než 2,5 tisíce provozovatelů solárních elektráren.

Celkový instalovaný výkon klientů sdružených v REsolar představuje 646 MW, což činí REsolar s tržním podílem 32 % největším kolektivním systémem na recyklaci solárních panelů.

Začátek roku pro nás znamená dodělávání drobných instalací a předávání dlouhodobých projektů, jako například projekt Technické univerzity v Liberci ve spolupráci se společností Syner s.r.o. . Dále probíhají v plném proudu přípravy nových projektů na rok 2020 a v neposlední řadě probíhá pravidelná revize nářadí.

V listopadu 2019 jsme dokončili naši největší fotovoltaickou elektrárnu na území ČR (211 kW) s bateriovým úložištěm 200 kWh. Na této stavbě bylo použito 706 panelů, které jsou mezi sebou propojeny výkonovými optimizéry. S tímto propojením pracují panely na nejlepším optimálním bodě, nikoli podle “nejhůře” fungujícího panelu a dokáží zvýšit výkon celého fotovoltaického systému. S důmyslným propojením panelů s pomocí optimizéru dosáhneme bezpečného napětí v obvodů panelů. Toto zapojení je bezkonkurenčně nejbezpečnější pro montéry i hasiče. Další výhodou optimizéru je vykrývání stínů, které na solární panely můžou dopadat od okolní vegetace. Díky tomu nám panely fungují správně i při zastínění.

Záznam z turnaje Grande Cup 2019, kde jsme realizovali stavbu fotovoltaické elektrárny o výkonu 1,8 kW.

Kromě spuštění nových webových stránek jsme změnili také logo, které má charakterizovat naši rozvíjející se společnost jako moderní a dynamickou. Nové logo nyní můžete vidět na pracovním oblečení, nářadí a na nově polepených automobilech.
Naši zaměstnanci mají několik druhů kvalitních montérek, na všechna roční období, a ověřené ochranné pomůcky, které jsou nezbytné k vykonávání naší činnosti.

Na fotky se můžete podívat na našem facebooku.